Jak úspěšně předejít rakovině prsu?

Rakovina prsu je nejčastější nádorové onemocnění ženské části naší populace. Jde o velmi závažnou a zhoubnou nemoc, jejíž výskyt v posledních desetiletích prudce vzrostl. V současnosti se však díky dobré osvětě a kvalitnímu preventivnímu programu daří čím dál častěji nemoc včas zachytit a úspěšně léčit.

Podle posledních údajů připadá ročně na 100 000 žen 85 nových případů rakoviny prsu. Toto číslo pozvolna narůstá, což se dá přičítat jak citlivosti screeningových programů, které zachytí již časná stadia choroby, tak i nárůstu rizikových faktorů u žen. Dědičně podmíněná jsou asi 4 % případů rakoviny prsu a obecně se riziko zvyšuje především při výskytu tohoto onemocnění u přímých příbuzných (babička, maminka apod.), zvláště pokud se u nich objevilo už v mladším věku. Výskyt rakoviny prsu jednoznačně roste s věkem. Nejvíce nemoc postihuje ženy po padesátém roce, ale nevyhýbá se ani dvacetiletým a třicetiletým ženám. 

Prevence, prevence a zase prevence

Jádro prevence rakoviny prsu dnes představují dvě vyšetření: jedním z nich je pravidelný mamografický screening a druhým je samovyšetření prsu. Zásadní jsou obě dvě a díky jejich rozšíření je v současnosti naše republika na špičce v prevenci karcinomu prsu. Stručně si představíme obě dvě: 

Mamograf je jednoduše rentgen. Pro vyšetření prsu se používá speciální měkké rentgenové záření v malých dávkách, které ženu zatěžuje jen minimálně. Není důvod se ho bát, přínos vyšetření jeho rizika mnohonásobně převyšuje. Bezplatné mamografické vyšetření se u nás celoplošně provádí od konce roku 2002. Pravidelně jednou za dva roky by se ho měla účastnit každá žena ve věku od 45 do 69 let. U mladších žen se běžně neprovádí, protože jejich prsní tkáň obsahuje více vaziva a je tím pádem pro paprsky méně prostupná. O to více je v těchto věkových kategoriích zásadní vyšetřování prsu pohmatem.

To by mělo být součástí každé gynekologické prohlídky, bohužel tomu tak zatím často nebývá. Zároveň by každá žena měla ve svém vlastním zájmu provádět pravidelně samovyšetření prsu. Rádi a zodpovědně se ho ujímají i partneři žen. Pokud žena ještě nedosáhla hranice 45 let, a přesto chce podstoupit i mamografické vyšetření, může si ho uhradit sama v některém z mamografických center i bez doporučení lékaře. Vedle dvou uvedených vyšetření se k diagnostice využívá také ultrazvuk, méně často i magnetická rezonance.

Při nálezu podezřelého ložiska je dalším krokem tzv. bioptická verifikace. Tak se nazývá odběr malého množství tkáně, prováděný nejčastěji drobnou jehlou. Odebraný vzorek se pak prohlíží pod mikroskopem a hledají se změny buněk typické pro nádor. 

Jedním z velmi důležitých podkladů pro navržení optimální léčby je stanovení tzv. receptorů. Tak se označují místa uvnitř buněk, kde se vážou faktory podporující zhoubné bujení. Existence těchto receptorů v nádorových buňkách některých žen se využívá při léčbě - pacientkám se podávají léky, které vazbu látek na receptory znesnadňují.

Nebezpečná, ale léčitelná

Samotná léčba rakoviny prsu spočívá v chirurgickém odstranění postižené tkáně a jejího okolí. Podle velikosti nádorového ložiska, typu a pokročilosti nádoru a s přihlédnutím k dalším faktorům (výskyt karcinomu v rodině, věk, velikost prsu apod.) se určuje rozsah operačního výkonu. Provádí se buď úplné odstranění prsu (ablace prsu, mastektomie) nebo tzv. limitovaná, prs zachovávající operace, zpravidla v kombinaci s odebráním mízních uzlin z podpaží. V některých případech se chirurgický zákrok doplňuje ozařováním, chemoterapií nebo hormonální léčbou. Operace prsu bývá pro mnoho žen značně psychicky náročná a kromě zdravotního hlediska je žádoucí i dobrý kosmetický výsledek. Situace na trhu se v průběhu let zlepšila a v současnosti už mají ženy po ablaci prsu k dispozici celý arzenál zdravotnických prostředků od prsních epitéz (silikonové, anatomicky tvarované vložky do podprsenky) po speciální plavky a topy.

Díky propracovanému screeningovému programu a popularizaci problematiky karcinomu prsu v médiích a ve společnosti se v poslední době daří diagnostikovat zhoubné bujení již v časných stadiích, kdy je nemoc většinou velmi dobře léčitelná. Proto postupně klesá i úmrtnost na toto onemocnění. Naději do budoucna pak představuje vývoj vakcíny, která by také mohla pomoci v boji proti tomuto typu rakoviny.